Úprava vdovských důchodů

1. Identifikační kód

2. Kód

3. Pojmenování (název) životní situace

4. Základní informace k životní situaci

Úpravu vdovských důchodů umožňuje § 82a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Nárok na úpravu vdovských důchodů mají podle tohoto zákona ty ženy, jejichž manžel zemřel před 1.1.1996 a celkový úhrn dvou důchodů, na které měly nárok (např. vdovského a starobního), překračoval pevně stanovené maximum. Tyto ženy pak dostávaly buď nižší vdovský důchod nebo na vdovský důchod vůbec neměly nárok. Vůbec neměly nárok na vdovský důchod podle dřívější právní úpravy ty ženy, jejichž samotný starobní nebo invalidní důchod, který pobíraly, dosahoval maxima určeného pro úhrn dvou důchodů.

Další podmínkou, kterou je třeba splnit proto, aby Česká správa sociálního zabezpečení (dále též "ČSSZ") mohla vdovský důchod přepočítat či nově začít vyplácet je, že k 1.7.2006 má žadatelka po manželovi, k jehož úmrtí došlo před 1.1.1996, na vdovský důchod stále nárok.

Příklad úpravy vdovského důchodu:

Žena ovdověla 15.2.1989. V té době již pobírala starobní důchod ve výši 2 625 Kč. Vdovský důchod po zemřelém manželovi by činil 1 432 Kč. Pro souběh se starobním důchodem byl upraven na polovinu, tedy na částku 716 Kč. Po změně výše uvedeného zákona platí to, co platilo dříve - při souběhu dvou důchodů náleží vyšší důchod v plné výši a z nižšího pouze jedna polovina.

Vdově tak od úmrtí manžela náleželo celkem 3 341 Kč (tj. 2 625 Kč jejího starobního důchodu + 716 Kč vdovského důchodu). Podle tehdejší právní úpravy však nesměl úhrn všech důchodů překročit 2 800 Kč, proto byl vdovský důchod omezen na 175 Kč (tj. 2 800 Kč - 2 625 Kč starobního důchodu ženy). Tato částka se od přiznání až do současnosti zvyšovala o valorizace.

Uvedený zákon umožňuje od červencové splátky 2006 upravit vdovský důchod na původních 716 Kč (tedy na částku, která by náležela bez omezení do souběhového maxima 2 800 Kč). Tyto finanční prostředky se ještě navýší o valorizace.

Stejně se postupuje v případě, když vdovský důchod 716 Kč podle dřívější legislativy nenáležel vůbec. To bylo tehdy, když samotný starobní důchod dosahoval částky 2 800 Kč.

Vdovský důchod se upravuje, příp. obnovuje, od splátky důchodu v červenci 2006.

V případě, že si vdova o úpravu vdovského důchodu dosud nepožádala, nárok úpravy jejího vdovského důchodu nezanikl, avšak podle § 55 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nárok na výplatu jednotlivých splátek důchodu zaniká uplynutím 5 let ode dne data podání žádosti o tuto úpravu.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Účastníkem řízení je žadatelka o úpravu či obnovení výplaty vdovského důchodu. Žádost může podat osobně nebo prostřednictvím svého opatrovníka. Může se též nechat zastoupit zmocněncem na základě plné moci, z jejíhož textu musí být patrno, že byla udělena k podání žádosti o úpravu vdovského důchodu.

V případech, kdy žadatelka nemůže žádost sama podat vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, může ji za ni sepsat rodinný příslušník. Je však nutno předložit její souhlas s tímto postupem a dále potvrzení lékaře, že jí zdravotní stav nedovoluje žádost o důchod podat.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Splnění všech požadovaných náležitostí.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Podáním písemné žádosti o úpravu či obnovení výplaty vdovského důchodu.

8. Na které instituci životní situaci řešit

Žádost lze sepsat přímo na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení dle místa trvalého pobytu občana nebo místa hlášeného pobytu v České republice, jde-li o cizince (dále jen "OSSZ"), Pražské správě sociálního zabezpečení (dále jen "PSSZ") nebo Městské správě sociálního zabezpečení Brno (dále jen "MSSZ"), či ji lze uplatnit dopisem zaslaným na Ústředí České správy sociálního zabezpečení - odbor rozhodování o dávkách důchodového pojištění.

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

Kontakty na jednotlivá pracoviště OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Při sepisování žádosti přímo na příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ musíte předložit občanský průkaz.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Formulář "Žádost o uvolnění důchodu vdov dle zákona č. 267/2006 Sb." naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Žadatelka o úpravu či obnovení výplaty vdovského důchodu neplatí žádné správní poplatky.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Žádosti o úpravu či obnovení výplaty vdovského důchodu jsou zpravidla vyřizovány ve lhůtě do 60 dnů od zahájení řízení.

Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 90 dnů ode dne zahájení řízení.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Co je třeba ještě učinit, posoudí správní orgán a žadatelku o úpravu či obnovení výplaty vdovského důchodu k tomu vyzve.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

V případě elektronického podání žádosti je třeba ji podepsat zaručeným elektronickým podpisem.

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

18. Jaké jsou související předpisy

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení (ČSSZ/ Ministerstva obrany/ Ministerstva vnitra/ Ministerstva spravedlnosti) ve věcech důchodového pojištění lze od 1.1.2010 jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho doručení (oznámení) účastníku řízení.

Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.

Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.

Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, a ten o nich také rozhoduje (ČSSZ/ Ministerstvo obrany/ Ministerstvo vnitra/ Ministerstvo spravedlnosti).

Pokud je takovým orgánem ČSSZ, lze námitky v uvedené lhůtě uplatnit u ČSSZ nebo u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ/ PSSZ/ MSSZ). Prvostupňová rozhodnutí ČSSZ tedy nenabývají právní moci doručením (jako za účinnosti předchozí právní úpravy), ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách.

Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.

Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.

Proti pravomocnému rozhodnutí ČSSZ může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).

K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.

Nemá-li občan bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li občan bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.

Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště občana na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.