Městský úřad Odry vydává, s platností od 18.9.2024 do 14.10.2024, 23:59 hod., opatření obecné povahy o dočasném vyloučení vstupu do lesa (zákaz vstupu do lesa).
Opatření obecné povahy je vydáváno v zájmu zdraví a bezpečnosti fyzických osob, vzhledem k poškození porostů silnými větry a podmáčení půdy z důvodu vysokých srážkových úhrnů a možnosti vývratů a pádů stromů a větví, když hrozí bezprostřední ohrožení zdraví a bezpečnosti osob.
Z daleka viditelnou dominantou obce je kostel sv. Jiří, místo sloužící k setkávání věřících při bohoslužbách a modlitbách po celý rok.
Je nedílná součást života i poslední místo rozloučení s našimi nejbližšími.
Filiální kostel sv. Jiří byl zřízen v roce 1794 jako kostel farní na místě dřívějšího starého kostela. O podobě původního kostela se nedochovaly žádné prameny, pouze Řehoř Wolny uvádí ve své církevní topografii, že zde mezi lety 1670 až 1690 stál „starý kamenný kostel“ (zwischen 1670 u. 1690 war die Steinere alte St. Georgskirche).
Podobně jako v případě okolních vsí fulneckého panství spadajících kdysi pod duchovní správu fulneckých augustiniánů – kanovníků (Pohoř, Kunčice), byl i ve Vrších (Waltersdorf) starý kostel stržen a nová stavba byla vybudována na náklady Náboženského fondu.
V roce 1795 byl o dvaadvacáté neděli po sv. Duchu zasvěcen sv. Jiří.
Autorem projektu a stavebních plánů byl s největší pravděpodobností Jan Sarkander Thalherr, arcibiskupský stavitel a syn Mikuláše Thalherra, který projektoval přestavbu fulneckého farního chrámu Nejsvětější Trojice.
Dnešní kostel je zděnou jednolodní stavbou s mírně odsazeným presbytářem s polygonálním závěrem a hranolovou věží v ose průčelí. Hranolová věž kostela je zakončena typickou klasicistní jehlancovitou věžicí a je členěna jednoduchými pilastry. K presbytáři přiléhá dvoupodlažní sakristie s oratoří v patře zastřešená příkrou pultovou střechou. V sakristii jsou osazena dvě okna členěná do šesti tabulek. Jako krytina je použit falcovaný plech. Loď kostela a presbytář jsou kryty pálenou taškou.
Původně byl kostel sv. Jiří vyzdoben okenní vitráží a dvěmi olejomalbami barokního malíře Jana Jiřího Frömla. Narodil se ve Fulneku jako Jan Jiří Florián Sarkander, nejmladší z dětí místního rektora městské školy. Neužíval nikdy označení malířský mistr a svá díla podepisoval jako umělecký malíř Kunstmaler. Obrazy zmizely neznámo kam, dochovala se jen krásná okenní vitráž znázorňující sv. Jiří v boji s drakem.
V těsné blízkosti kostela je nezvykle, ve středu obce, umístěn hřbitov. Nejstarší zdejší hrobka náležela rodině Morawů, a pochází z roku 1624. Mramorový kříž a některé pomníky ještě dnes vypovídají o bohatství zdejších sedláků a z jmen na náhrobcích je patrné, že obec byla v době založení hřbitova již osídlena německým obyvatelstvem.