Datum a čas

Dnes je pátek, 20. 7. 2018, 10:37:42

Aktuální počasí

Počasí dnes:

20. 7. 2018

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky. Denní teploty 25 až 29°C, na SV kolem 23°C. Noční teploty 15 až 11°C.

Přehrát/Zastavit Další

 

idos

 

 

Obsah

Historie obce

  • Vznik obce

Uvádí se, že obec byla založena lokátorem Waltrem Herrescherem.
Od čehož byl odvozen i její původní název: Waltheri villa – ves Waltrova.

V písemných pramenech se dočítáme, že se jednalo o kolonizační osadu, tzv. lesní lánovou ves. Tyto osady byly budovány vždy kolem místní vodoteče nebo důležité cesty. Ves situována na staré obchodní cestě z údolí Bečvy na severu k Baltu, z Oder a Fulneku směrem na Opavu, se v průběhu staletí rozrostla v lidnaté a prosperující místo se spoustou řemesel doplněných lesní a keramickou výrobou.

první písemná zmínka

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1412, což dokládají dva opisy listiny uložené v Moravském zemském archivu Brno.
(obrázek výše - Moravský zemský archiv v Brně, fond E 6 Benediktýni Rajhrad, inv. č. 2631, sgn. G a 40,
kart. č. 303 název knihy: Gerard Lefebvre: "Monasticon Moraviae" - Benediktýni (Třebíč, Komárov, Měřín,
Kl. Hradisko, Březová), sv. III., kniha z r. 1805)

 

  • Historie obce Valtéřovice (Waltersdorf, Vrchy)

Z dochovaných záznamů víme, že roku 1412 ves zakoupil Lacek z Kravař, aby ji následně připojil k Fulneckému panství, jež Kravařové vlastnili až do roku 1434, a dosadil zde svého mana, Beneše Krumlovského z Kravař.
Rod pánů z Kravař vlastnil v druhé polovině 14. století mimo Fulnecka také panství Bílovecké, Klimkovické, Jičínské, Osoblažské atd. Je-li obec v této době spojena s rodem pánů z Kravař, znamená to tedy, že je spojena se Slezskem.

Můžeme však předpokládat, že v místech dnešních Vrchů žili osadníci daleko dříve a obec byla zřejmě založena již koncem 13. nebo počátkem 14. století.

Ve 13. - 14. století vznikala na pokyn krále nebo vrchnosti ve velkém nová města a obce, jež byla zakládána na zeleném trávníku. Spolu s nimi pak vznikaly kláštery, které představovaly především aktivní průkopníky ekonomického a kulturního pokroku.

Vznik naší obce, i většiny okolních obcí na této náhorní rovině, je prokazatelně spjat s existencí kláštera a probošství v Březové. Mezi jinými jmenujme Lesní Albrechtice, Leskovec, Gručovice, Jančí a Větřkovice.
Pátráme-li tedy po nejstarší historii Valtéřovic, musíme se zaměřit právě na Březovsko.

Březová ležela na důležité obchodní stezce, a byla tedy místem značného významu. Osady v jejím okolí náležely jako majetek klášteru, jehož umístění je dnes neznámé.

První historickou zmínku o Březovsku tvoří listina z roku 1195, která zmiňuje, že původním majitelem zdejšího území byl Semislav a újezd byl podle něj pojmenován Semislavův. Semislav z Morkovic byl v letech 1230 - 1236 komořím župy olomoucké a jeho jméno napovídá o slovanském původu. Svou dceru provdal za Vojtěcha z Doubravníku a Medlova. Ta do manželství přinesla věnem zmíněné panství. Po její brzké smrti si Vojtěch zvolil duchovní život a v letech 1233 - 1256 je jeho jméno spojeno s funkcí probošta kláštera v Doubravníku.
Doubravnický klášter byl založen jeho bratrem Štěpánem. Vzhledem k tomu, že oba vlastnili majetky na Opavsku je pravděpodobné, že bratři dali podnět k založení proboštství také na Březovsku. Své majetky poté darovali tamnímu klášteru.
Vojtěch však usiloval také o to, aby mohl jím vložený majetek spravovat a volně s ním nakládat. O tuto výsadu požádal tehdejšího markraběte moravského, pozdějšího krále, Přemysla Otakara II.. Jeho žádosti bylo vyhověno a záhy si klášter nechal získaný majetek potvrdit. V Hulíně byla sepsána listina, a Březovsko, původně Semislavův újezd tak definitivně přešlo na klášter. 

Následující osudy kláštera v Březové i obcí pod jeho správou byly velmi pohnuté. 

Koncem roku 1412 odkoupil naši obec od Březovského proboštství Lacek z Kravař a připojil ji k Fulneckému panství.
Po jeho smrti v roce 1416 zdědili majetek Lackovi bratři a potomci.

Roku 1424 zde nechal Jan z Kravař a na Jičíně, nejstarší syn Lacka z Kravař, zapsat věno své manželce Anežce, kněžně Opavské.
Cituji: „Vložil jí ve Waltierzowicích deset hřiven a deset grošow platu shádaného k pravej věnnej zástavě.“

Část vsi však již náležela Janu Čapkovi z Kroměšína, jenž ji získal od Beneše Krumlovského z Kravař, který mu postoupil své manství v hodnotě pěti hřiven grošů ročně.
Čapek byl ve své době významnou osobou. Mimo jiné patřil k velkým příznivcům krále Jiřího z Poděbrad.

V zemských deskách opavských se Čapkovo jméno vyskytuje velmi často, bývá uváděn jako svědek, rukojmí, poručník nebo sporná strana na veřejnosti.
V mládí patřil k signatářům protestního listu české a moravské šlechty, jenž byl v roce 1415 odeslán do Kostnice a brojil proti upálení mistra Jana Husa.
V letech 1459 – 1461 zastával místo hradeckého hejtmana a vlastnil na Opavsku mimo Valtéřovic několik dalších statků, a to Kroměšín, Domoradovice a Podhorní mlýn. Jeho manželkou byla Markéta z Vřesiny, Klimkovic a Valtéřovic.

V roce 1434, po smrti Jana z Kravař a na Jičíně, se Anežka Opavská provdala za Jiříka Lukovského ze Šternberka. V roce 1436 začal Jiřík ve Valtéřovicích pobírat užitek i z Čapkova jmění a o majetky byly od té doby deset let vedeny soudy.

Z desek Olomouckých víme, že roku 1475 připadly Valtéřovice spolu s Fulneckem k Moravě.
Po roce 1480 postoupil Jan Čapek zvaný „Starý“ celý valtéřovský majetek spolu se vsí Kunčice synovi Janovi mladšímu.

Čapkové z Kroměšína měli mezi léty 1437–1459 sídlo na tvrzi ve Valtéřovicích, jež je v písemných pramenech uváděna jako Krähestein, Kränstein – „Vraní kámen“. I když je zakreslena i na Komenského mapě Moravy pocházející z roku 1624, nikdy se s určitostí nezjistilo, kde stávala.

Tvrz ve Valteřovicích


Německá obecní kronika připomíná, že na bývalé školní zahradě bylo při kopání nalezeno staré zdivo, část dlážděné cesty a při hloubení studny krátký meč.
Dle pozdějších průzkumů se můžeme domnívat, že tvrz stávala poblíž kostela za nynějším obecním úřadem. Tuto domněnku podporuje mimo jiné přítomnost hluboké studny vytesané ve skále. Při kopaní základů školní budovy v 19. století objevili dělníci zbytky vjezdu a bývalé brány do tvrze.

Majetkové spory o Valtéřovice se zcela vyřešily roku 1540 přidělením majetku k panství ve Fulneku. Důchody poddaných se povinně odváděly na zámek ve Fulneku. O této skutečnosti svědčí náhodně nalezená výběrčí kniha, do níž byly zapisovány veškeré peněžní odvody. Knihu objevil v poválečných letech na půdě svého domu pan Josef Krasula.

Roku 1586 koupil Fulnecké panství Jan Skrbenský z Hříště, velký odpůrce katolické víry a horlivý přívrženec Jednoty českých bratří. Své patronátní fary osadil protestantskými kněžími a poddané nutil, aby kazatelům odváděli desátky. Zakazoval účastnit se katolických pobožností a za neuposlechnutí tvrdě trestal. Jen Fulnecká fara, při níž konal služby Boží klášter, si držela kazatele českého i německého a zůstala katolická. Do záležitosti se později vložili i opravní páni a Skrbenský byl donucen zabrané kostely a fary vrátit pod klášterní správu do Fulneku.
Ve filiálním kostele ve Valtéřovicích tak působil až do roku 1594 kněz evangelický.
Již v roce 1610 však musel klášter Skrbenskému zabavený majetek ve Valtéřovicích vrátit.

Roku 1622 získal Fulnecké panství společně s Valtéřovicemi císařův komoří Václav Bruntálský z Vrbna, pán na Hlučíně, Paskově, Studénce a Valtéřovicích, a to za 50 000 zlatých.

Po porážce stavů na Bílé hoře začaly konfiskace a majetek šlechty přecházel do cizích rukou.

Od druhé poloviny 17. století utichaly válečné a náboženské rozbroje, byla příhodnější doba pro rozvoj řemesel a obchodu. Opět převažuje rolnictví, a to jak ve výrobě, tak i v prodeji. Pěstovalo se nenáročné obilí, které nejlépe odpovídalo místním klimatickým a půdním podmínkám – žito, ječmen a oves.

V 17. a 18. století bylo ve Valtéřovicích 29 sedláků.

Podrobnější Historie obce Vrchy 1412-2012 
 

  • Název a symboly obce v průběhu dějin

 
1424   Waltierozowicz
1466   Waltyrzowicz
1633   Waltersdorff
1846   Valteřowice
1924   Waltersdorf, Valtéřovice
1947   byla přejmenována na současné Vrchy

 
 
Na počátku 18. století měla obec shodný pečetní obraz s několika dalšími vesnicemi panství.
Tak, jako Hladké Životice používala pečeť tvořenou barokní kartuší s figurami lilie a radlice.
Od druhé poloviny 18. století je doložen typář s vyobrazením koně, který se stal heraldickým vexilologickým symbolem obce.
        

Starý znak obce Znak obce